close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Tajemství

28. prosince 2006 v 12:25 | Kačenka a Mája |  FF-jednodílné
Sedím si jen tak, pohodlně, v klidu na své měkoučké postýlce a rozhlížím se po svém útulném pokojíčku. Mě se zdá, že můj pokojíček je hodně útulný. Všude po zemi jsou rozházaná moje punkrocková oblečení, na mém stole jsou rozházané a polité moje sešity a učebnice do školy, které tam snad už leží věky a asi proto se mi moc ve škole nedaří mno, no nedáří..... nevím jestli se tomu tak dá říct, protože já pro ni vůbec nic nedělám no a potom asi proto jsem pořád v jedný třídě, mno ale jako aspoň poznávám nové a nové lidi.............. ale zpátky k mému útulnému pokojíčku...... v mém pokoji mám celkem čtyry kytky, suché , ale mám je... samo sebou jsem už pžemýšlela o kaktusu, ale ty jsem už taky vyzkoušela, ale marně... nepřežili, mno.... no a na konec moje božské stěny... no ty jsou samozřejmě upa polepené samými plakátami.... najdete tam všechny rockerské postery, ale až na Tokio Hotel. POdle mě jsou tokiáči jen blbí homouší..... ne sranda hodně se mi líbí..... ale nesmíte tady toto vůbec nikomu žíct, protože každy si myslí , že já je přímo nesnáším! Jejich písničky nemůžu ani slyšet, ale jejich CD mám.... a poslouchám ho každý den nejmíň dvakrát :D ale samo sebou potajně......

Právě když se protahuju mi příjde SMS, jsem celá natěšená kdo by mi mohla asi tak psát, ale když se kouknu mojenálada mi okamžitě poklesne..... píše mi moje gut kámoka, no my to vlastně jen hrajem, jako jinak jsme vrozené nepřitelkyně a děláme si jen samé naschvály..... no jo no, samé přetvářka.. piše mi..... mno abyste pochopili ona poslouchá taky TH no a právě mi o nich psala, že jde na jejich koncík, teď když jsou v Moskvě a ptá se mě jestli s ní půjdu na ten koncert. Musím přiznat, že to je těžká otázka..... na jednu stranu tam fakt příšernš chci, dyť to je můj vytouženej sen!!! Ale na druhou stranu si tak zkazím moji reputaci tak obratem napíšu Neeeee s několika vykřičníky aby pochopila, jak je nesnáším...... Když tady toto píšu je mi do breku a láme se mi na několik kousků moje srdce..... a proto abych na to aspoň trochu zapoměla a tak jdu radši ven. Když jsem už někde v centru Moskvy a jen tak koukam do země... no vlastně chodníku narazím očima na nějaké gut boty jdu dál pohledem nahoru a narazím na gut roztrhané kalhoty, jdu zase dále pohledem a narazím na boží opasek, na boží černé triko , na obrovské brýle a černou kšiltovku!! Sao sebou mě napadne jen jedno jméno a to Bill Kaulitz. Ano mám pravdu je to on!!!!!! Najednou nevím co mám dělat!! Papír ani prupisku nemám ,ale vlastně i když bych ji měla tak bych ji ano nepoužila, protože co kdyby mě někdo viděl! To bych si pokazila celou moji reputaci!!! aAle když nic neudělám, tak propásnu moji životní šanci! A tak se pořad jen očim směrem k němu a zády k němu, až nakonec zpozuruju , ře se mi směje!! Ježiš, takovy trapas!!!!!!Nakonec vytáhne nějakej papír no vlastně jeho fotku a podepíše se na ni..... vrazi mi ji do ruky a ukrasně se usměje! Upa taju....... až dotaju tak rychle schovam fotku Billa s jeho podpisem a vydám se domů. Na druhéj den jsem našla za postelí nšjaké prašule a tak jsemmse vydala do nějakého drahého obchoďáku..... Když vstoupim upa náhodou se juknu k pokladně, protože když jsem tady byla naposledy prodával tam docela hezkej prodavač, jenomže kromě něho tam taky stál někdo jinej ..... BILL!!!!!! Málem jsem vykřikla zděšením!!! Co tady dělá!!!! Samo sebou si mě všiml a poznal mě..... Upa vedle jsem vzala do ruky první tričko , které mi padlo do ruky, citila jsem jak mě propaluje pohledem..... nakonec jsem se koukla na to tričko, které jsem vzala do ruky a teď jsem už vážně vykřikla zděsením!!! Držela jsem totiž v ruce razicí žlutou se razicí růžovou ( to myslím ty barvy trička) Bill to už nevydržel a vybuchl smíchy.... já okamžitě vrátila tričko a utakla z obchoďáku i kdfyž vůbec nevím proč..... co nejrychleji jsem došla ke vchodu našeho paneláku, když mě dostihl udýchanej Bil, vůbec jsem si nevšimla, že mě někdo pronásleduje!! Musím si někdy příště dát větší pozor! najednou mi vrazil malej papírek a mež jsem stihlůa vzpamatovat, dal mi pusu na ústa a co nejrychleji co mohl utekl!!!!! Upa vyvedená z míŕy , jsem se dobelhala do mého pokoje. Pak úpně vyvedená z míry jsem se koukla na papírek, na tom papírku bylo jeho číslo!!!!!!!..........

O PŮL ROKU POZDĚJI

Od té doby, co jsem si prožila takové menší dobrodružství s Billem Kaulitzem, už uběhlo půl roku. Jeho krásný podpis stále ještě mám, ale schovaný na dně mého šuplíku ( přece si nesmím pokazit moji reputaci :D) a ten papírek na kterém je jeho číslo??? První dva měsíce jsem stále vváhala jestli zavolám nebo ne, ale nakonec jsem ten papírek rozrthala a hodila do popelnice. Určo se ptáte proč jsem to udělala a ani jednou mu nezavolala, ale ani já nevím odpověď na tutó otázku....... Jediné co vím, že na ty dva krátké okamžiky s Billem , NIKDY V ŽIVOTĚ NEZAPOMENU!!!!!!!!


Upírka z 19. století
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 makysek makysek | Web | 30. dubna 2007 v 19:02 | Reagovat

ty seš koza měla si mu zavolat =D já jsem mu zavolala on to vzal a jediný co jsem ze sebe vysoukala bylo ahoj jak se máš=Dtrapásek mno

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.