close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Patent na lásku 3

28. prosince 2006 v 12:23 | Kačenka a Mája |  FF-Patent na lásku
Dobrá, ale … prodáme ten byt, a z těch peněz za byt koupíme luxusní rakev a pomník a další věci k pohřbu pro Kájinu mámu. Samozřejmě, že s tím souhlasím, protože mám Káju ráda jako vlastní. A myslím, že táta taky nebude mít žádné námitky."Opravdu, táta neměl žádné námitky, a tak se Kája v příštích dvou dnech stěhovala k nám, a my ji adoptovali. To vyřizování kolem adopce trvalo tak týden, ale Kája je už má "sestra" =o))Prodávali jsme nějaký nábytek z bytu, aby tam bylo čisto. Pak jsme prodali ten byt, tak do týdne, a za peníze z něj jsme koupili fakt nádhernou rakev a pomník - to bylo hotové mistrovské dílo! Na pohřbu jsme všichni brečeli jak želvy. Chodily jsme na hřbitov s Kájou asi 2× týdně. Po těch 2 týdnech, co u nás už Kája bydlela, jsme si na sebe jako na ségry zvykly a máma i táta ji začali brát jako vlastní. Vždy, když měla Kája depku, nebo jsme se potřebovaly odreagovat, pustily jsme si CD od TH a bylo vše v poho. U toho vždy kecáme o "tom svém". Ona o "Gusťovi" (i když jakože fakt nechápu, co na něm vidí!) a já o "mém" Tomíškovi…. A líbil se nám oběma (což je velmi významná událost, protože my se shodnem jen málokdy!) Bill…..ale každá jsem byla zažraná do toho svého. A stejně teď měl Bill nějakou holku…..všude to psali, a i fotky u toho byly. Některé holky z toho byly totál namol, ale nám to vůbec nevadilo =o)))
Asi za dva týdny přišel táta z práce, což by nebylo nic neobvyklého, ale ten výraz ve tváři! Smál se na nás jako děcko z kočárku po vyměnění plných plen a my jen nechápavě čučely.
Táta pracuje v IBM a máma jako psycholožka a terapeutka a poradce pro ženy v jednom. Teď si ale s "psychických důvodů" vzala volno. Táta radostně zvolal: "Rodino, dnes je významný den a toto je velmi významný okamžik!Pojďte sem! " Všichni (včetně Káji) jsme zasedli ke stolu a totálně vyhukaní ho pozorovali. Táta si asi myslel, že je to nějaká sranda, a napínal nás úplně neskutečně! Myslela jsem, že ho zabiju a asi po další minutě napínání jsem zařvala:
"DĚLEJ!" Táta se evidentně lekl, nejdříve mně chtěl seřvat jak něco, ale pak si asi vzpomněl, že nám něco chtěl říct (No nezabili byste ho??? =o)) . Konečně promluvil: "Byl jsem u šéfa!"
My dvě s Kájou totál vyvalíme bulvy: " A jako co má být? To si nás napínal kvůli takové p…….rkotině?" řeknem. Táta na to: " No a nabídl mi jako svému nejlepšímu nejspolehlivějšímu a jemu nejloajálnějšímu pracovníkovi práci i s bydlením pro celou rodinu v Německu! Tedy…přesněji v Magdeburgu." Všichni jsme na něj čuměli s otevřenýma tlamama a ve stejnou chvíli,co jsem se já (po této pro mě otřesné zprávě) rozbrečela, jak želva, že budu muset opustit své rodné hnízdo (=o)), kamarády, školu, budu muset poznávat nové lidi a nové prostředí, se máma a Kája začaly neskutečně radovat a objímat tátu. Nechápala jsem to. U mámy - beru, dobře, ta tu nic nemá; ale Kája…..brala jsem to u ní jako pěkný podraz! Pěkně nakrknutá jsem se odebrala vybrečet do mýho plakáty od Tokio Hotel zcela oblepeného =o)) pokoje. Kája si po chvilce všimla, že jsem se vytratila a vydala se mně hledat. Máma a táta se za ní jen nechápavě dívali, a čekali, co bude asi dál.Když mě Kája našla, tak místo toho, aby mě začala utěšovat na mně křikla: "Co bulíš?" zeptala se mě nechápavým tónem na tuto stupidní otázku. "Proč asi???!!" odpovím uraženě. "Dyť se stěhujeme do NĚMECKA! Chápeš to? DEUTCH! A dokonce do Magdeburgu! M-A-G-D-E-B-U-R-G!" řvala na mě každé písmenko zvlášť. "A co má jako………" konečně mi to došlo (holt, někomu to zapaluje později) "TOKIO HOTEL!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Zařvu jak Kolumbus při objevu Ameriky a to pěkně nahlas! =o)) "Tokio Hotel" tancuju po pokoji jak šasnutá pánví a objímám se se všema a tátovi poděkuju. Máma a táta byli rádi, že jsme tím stěhováním tak nadšené. Ježíš……..já byla taaaaaak šťastná!
Napsala: Agiz
Pokračování příště
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.