…Mezitím u mě, Billa a Toma
,,co se jí stalo?" zeptám se. Tom kouká nějak divně ,,jdu za ní" zvedl se a odešel ,,tak co provedeme dneska?" zeptá se mě Bill. Chytnu ho za ruku a táhnu ho do pokoje. ,,To nech na mě" Bill se šibalsky usměje a chytne mě za boky. Když vejdeme do pokoje, něžně a opatrně mě položí na postel, začne mě líbat a sundavat tričko. Byla jsem rozklepaná a to dost… dál si to asi domyslíte že?…
Mezitím Katka a Tom
… ,,Stalo se ti něco, Katko?" optá se slušně Tom ,,G-G-Gus-tav, s tou ho-holkou." Katka padla Tomovy do náručí ,,to je debil, to bude dobrý, neboj" políbí Katku na čelo ,,Tome?" zvedne Katka svoji uplakanou tvář ,,já tě vlastně strašně miluju" obejme ho dost pevně. ,,Já tebe taky" najednou se na sebe podívají úplně jinýma očima, takovýma třpytivýma a zářivýma.
Ráno se proberu v Billlově obětí, je to tak nádherné mít někoho, kdo vás miluje a záleží mu na vás. Vlastně, aby jste byli v obraze vstala jsem, protože někdo zvonil. Otevřu, ještě mám rozespalé oči a musím vypadat hrozně. Jak mile otevřu dveře, rychle je zabouchnu ,,taková drzost!" vykřiknu na celý byt. Stala tam Viky, ještě teď se snaží dostat do bytu. ,,OTEVŘI!!" křičí a bouchá na dveře ,,tak počkej." Okřiknu jí a promačkám si prsty v rukou ,,teď uvidíš." Jdu pomalu otevřít. Když otevřu, napřáhnu se a chci jí jednu nebo víc, podle situace vrazit. Její reakce mě ale hodně překvapí. Padne mi okolo krku ,,promiň, prosím odpusť mi." Žadonila ,,a proč?" začala jsem se smát, protože když byla takhle ubohá, bylo to směšný. ,,protože mi došlo, jak jsem byla hnusná." Slyšela jsem dupot ze schodů ,,Katko." Byla jsem překvapená, že vstala tak brzy ,,tak pojď" promnula si ruce a šla na Viky ,,ne, Katko, ona se nám přišla omluvit" Katka se tvářila zrazeně a nevěřícně ,,dáme ji druhou šanci?" Katka se zamyslím ,,no…myslím, že … NE!" a znovu se vrhá na ní. Chvilku si povídám s Katkou a Viky tam stojí jako tvrdý Y. Když k ní přijdeme ,,dobře, ale už nikdy se do našich vztahů plést nebudeš." Viky se k nám rozeběhne a obejme nás. Mezitím se seběhnou dole i kluci. Všechno si pěkně pomalu a jasně vyříkáme. Viky jsme už varovali, tak snad bude klid.
MEZITÍM U GUSTAVA A KATKY
,,Katko, promiň" Katka se na něj podívá ,,ale, potřebuji změnu." Tak takovou blbou výmluvu jsem v životě neslyšela. Ještě, že má Katka Toma, jinak by mu asi pár pěstiček vrazila, jak jí znám. ,,jo, to je v pohodě." Koukne se do země a navzájem se obejmou.