close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Exkurze do Německa 28(Štěpka)

27. července 2006 v 8:07 |  FF - Exkurze do Německa
…,,Víte, co mi vlastní holka neřekla?!" mluví rozčíleně Bill ,,co?" zeptají se všichni jednohlasně ,,že jí Viky a její banda šikanuje!" ,,cože?" zhrozí se všichni ,,a tvoje holka, Gustave, je zmlátila, ale není to nějak vyřešený, znáte přeci Viky, ta dokáže provést kvůli nám všechno!" sklopí hlavu. ,,to sice ano, ale nepředbíhej, Katka neví, jestli jsem její kluk." Bill jen kývne ,,ale rozhodně je v tom nemůžeme nechat." Zatne Gustav pěsti. Tom odhodí tyčinku, kterou právě jedl a společně běží hrozně rychle k nám.
Mezitím u nás
,,Bereme to?" kouknu na Katku ,,jo." Řekne odhodlaně a běžíme směrem domů. Když jsme v plně rychlosti, čtu si ještě jednou dopis. Jenže to do někoho napálím a sejmu ho sebou na zem. ,,Bille?" zeptám se v rozpacích a zavřenými očima, protože tu jeho vůni poznám všude. Bouchla jsem se o beton, tak mě Bill zvedl, jeho dotek mě zachránil X-D ,,díky." Poděkuji mu Bill mi vytrhne papír z ruky a předčítá klukům, pak se ke mně obrátí ,,ne! Nikam nepůjdete." Vezmu si papír zpět ,,myslíš, že o tebe chci přijít? Nechci a tohle je rozumnější než se prát.!!" Při slově přijít se Billovy zalesklo v očích. Otočila jsem se a zeptala se kluků ,,pomůžete nám se připravit, na té mikro dráze vzadu?" všichni tři kývnou kromě Billa. Zajdeme domů pro brusle a vyrážíme. Bill tam zůstal stát.
Na dráze nám kluci předvedli, jak provádět různé kreace, vypadalo to zajímavě, ale pro mě a Katku až moc složitě. Všechno nás naučili. Já jsem tam měla jedno salto, který mi pořád nevycházelo. Bylo to strašný, nešlo mi to. Musíme jít na jistotu, musí se mi to povést, protože jinak mám po Billovy a ona mi ho přebere X-( . Nechci o něj přijít. Pokaždé když jsem se snažila to salto udělat, upadla jsem na hlavu, ale byli tam molitany, horší to bude na "ostro" tam bude tvrdé dřevo. Musím to zvládnout. Katka tam zase měla nějak divně proplést nohy, a párkrát se jí stalo, že se ve vzduchu držela déle a nasmažila to přesně na horní plochu dráhy. Byl to pěkný pohled, ale zatím to nebolelo. ,,Hele tome, může být nějaký zranění vážný?" zeptám se, Ježíši, co jsem to vyslovila za pitomost? Jasně, že může, odpovím si sama. ,,jo, může." No nic jiného jsem nečekala, už jsem mu na to nereagovala ,,počkej." Chytl mě za rameno Georg ,,proč ses pohádala s Billem?" ,,Georgi, protože o něj nechci přijít." Ukápne mi slza a pokračuji k šatně, abych se přezula.
Doma se na mě Bill ani nepodíval ,,jen počkej, já ti ukážu, že mi tě nikdo nepřebere." Myslím si a jdu kolem něj. Jdu se osprchovat, protože ten den byl náročný, Katka jde hned po mě… ani na ní nečekám a utahaná usínám.
Ráno se opět chystáme do školy, konečně pátek a taky velký den na In-line bruslích, to teprve bude nářez, Viky to pěkně nandáme. ,,co ti je?" zeptá se mě Katka ,,nic, jen, je to divné, vědět, že teď ti Bill nepomáhá." ,,třeba nechce, aby se ti něco stalo." ,,hele já jsem samostatná a bát se opravdu nemusí." Ujistím ji a zasmějeme se tomu. Ve škole nás nic zvláštního nečeká, kromě toho, že jsem si sedle k jedné holce, místo k Billovy. Bylo pár nudných hodin, které Katka opět přiostří svými hláškami. Aspoň něco. Na chvilku zahlídnu, jak se na nás Viky pěkně hnusně dívá, pak ke mně přiletí papírek. ,,MĚLY BYSTE SE NÁS BÁT, NEMÁTE ŠANCI" zasměji se, docela nevěřícně, nějak moc jí to nerozhodí, ale odepíši ji ,,TO SE TEPRVE UVIDÍ!" dál už mi raději nic nepíše, stejně bych to nečetla. Musím se dívat na Billa, je tak roskošký. Najednou se na mě podívá a já pohledem rychle uhnu… zybtek dne se už nic neděje.
UŽ JE ODPOLEDNE a my se vydáváme k Vikynině dráze…)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.